Něco na tom BIO masu je. Nebo ne?

Pokud se jen trochu zajímáte o problematiku jídla a aktuálních trendů co je a není zdravé,  určitě jste již přešli přes BIO výrobky.

A ač zastávám názor, že ne všechno označené BIO je skutečně zdravé (BIO kola - ne, tohle opravdu není zdravé, ač jsou všechny ingredience v ní v BIO kvalitě), něco se v BIO kvalitě rozhodně vyplatí. Pokud si z finančních důvodů nemůžete dovolit nakupovat všechno BIO, zkuste zvážit nákup alespoň masa, vajec a zeleniny.

Dnešní článek se bude věnovat právě masu. Je opravdu takový rozdíl v mase z konvenčních chovů a z BIO farem? Vyplatí se připlatit si?

Zdroj obrázku: Pixabay.com


Začněme tedy pěkně od začátku.

Máme dva druhy chovu - konvenční a BIO farmu. Na počátku života telátka jsou víceméně oba druhy chovu stejné. Telátko pije mateřské mléko, zhruba 6 měsíců. Pak se začíná jejich život lišit. O dost
Krávy chované volně, které se pasou se krmí výhradně spásáním trávy, bylinek a všeho zeleného co najdou :-) A právě rozmanitost jejich stravy (různé druhy rostlin) vedou k vysoké výživové hodnotě jejich stravy. Co kráva jí je důležité z hlediska jejího masa nebo mléka. O mléku někdy jindy.

Maso volně chovaných krav, které se pasou obsahuje mnohem více kyseliny linolenové - což je masná kyselina, která má proti-rakovinotvorné účinky a pomáhá s udržením zdravé hmotnosti.
Zároveň toto maso obsahuje až 4x více omega-3 mastných kyselin, kterých máme v dnešní době ve stravě nedostatek. Jsou důležité pro naše zdraví, hormonální rovnováhu, růst a vývoj plodu, zdravou kůži a schopnost těla bojovat proti zánětu. Jako další benefit BIO farem je, že zvířata takto chovaná, mají vyšší obsah vitamínu A v játrech, ale také vitamínů E, B, hořčíku a draslíku.

Oproti tomu jsou zvířata chovaná v konvenčních chovech držena uvnitř - v halách, na velmi malém prostoru (většinou nemají ani dostatek místa, aby se mohli otočit), jsou krmena směsí sóji a obilovin, aby rychleji tloustla. Jsou v neustálém stresu, což se podepisuje na jejich zdraví a proto dostávají antibiotika, která zůstávají v mase těchto zvířat - a tak konzumujete antibiotika také. Kromě toho bývají také krmena syntetickými hormony (estrogen, testosteron a růstový hormon), aby rostla rychleji a více.

To je vědecká část. Pokud se podíváme na tu méně vědeckou - BIO maso prostě lépe chutná. Je bohatší na výživové hodnoty, má plnější chuť a lépe se s ním pracuje v kuchyni. Není totiž napíchané chemikáliemi, aby vydrželo na pultech obchodu déle a stále vypadalo "lákavě". Kdo měl někdy v ruce syrové hovězí maso ví, že oxidací (přístupem kyslíku) hnědne, to je přirozený proces. Jenže obchodníci zjistili, že lidem se líbí více maso červené (čerstvé) a tak začali hovězí maso stříkat chemikáliemi, které prodlouží "svěží červenou barvu". Dobrou chuť inu...

Opravdu chcete raději "hezké" červené maso plné chemie, než pořádný steak plný vitamínů a minerálů? Co na tom, že je zahnědlé. Aspoň můžete zcela jasně určit jeho stáří. Což se Vám se stříkaným masem nepodaří ani náhodou.

Osobně kupuji pouze BIO maso a když není, nebo na něj nemám, tak raději maso vynechám ve svém nákupu, než jíst chemii, která nás pomalu ale jistě zabíjí... A jak jste na tom Vy?



Zdroje:

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2846864/

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/12442909

https://www.pbs.org/wgbh/frontline/article/sharp-increase-seen-in-sales-of-antibiotics-for-use-in-farm-animals/

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3388472/

http://pediatrics.aappublications.org/content/early/2015/11/11/peds.2015-3630

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2907875/

https://www.unm.edu/~lkravitz/Article%20folder/stresscortisol.html

http://www1.agric.gov.ab.ca/%24department/deptdocs.nsf/all/agdex647

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17490954

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2846864/

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17490954

1 komentář:

  1. Dobrý den,
    ráda bych reagovala na Váš článek a pokusila se uvést věci na pravou míru. V úvodu článku popisujete rozdíl mezi BIO chovem a konvenčním chovem, což bohužel není tak úplně pravda. Popisujete rozdíl mezi intenzivním (výkrmový chov ve stájích) a extenzivním (chov krav na pastvě) chovem. I farma označená jako BIO může chovat krávy ve výkrmu zavřené ve stáji a zároveň farma, která nenese označení BIO může chovat krávy na pastvě - extenzivně.
    Zároveň bych chtěla uvést na pravou míru vaše tvrzení o antibiotikách a syntetických hormonech - což je pro mě ještě důležitější, aby dále nedocházelo k mystifikaci lidí. Ano, nemocná zvířata se léčí antibiotiky, ale u všech antibiotik a jiných léčivých přípravků je dodržována tzv. ochranná lhůta - to jest doba, do kdy se účinná látka vyloučí z těla zvířete, a toto zvíře může být posláno na jatka. Například u dojeného skotu se při každém dojení stanovuje hladina RIL (rezidua inhibičních látek), která musí mít nulovou hladinu. Pokud nemá, mléko je likvidováno jako biologický odpad. Takže ne - přes živočišné produkty se do našeho těla antibiotika nedostávají. A ano i BIO farmář může mít nemocné zvíře, které je třeba léčit. Zároveň se nikdy nestane, že by byly antibiotika podávány zvířeti jen za účelem růstu atd. protože toto bylo zakázáno v EU a vešlo v plastnost od 1. 1. 2006.
    Co se týče stimulujících/syntetických hormonů: ty zakazuje směrnice 96/22/ES, která platí již od roku 1996 s pozdější úpravou této směrnice 2008/97/ES. Kdy tato směrnice zakazuje používání těchto látek: tyreostatické látky,
    stilbeny, stilbenové deriváty, jejich soli a estery,
    17-beta-estradiol a jeho esterické deriváty,
    beta-sympatomimetika, za účelem podpory růstu. A prozatímně zakázané látky, mezi které patří: látky s estrogenním, androgenním (testosteron) nebo gestagenním účinkem. S výjimkou použití těchto látek k léčebným nebo zootechnickým účelům. Tím je myšleno například použití umělé inseminace a vyvolání synchronizované říje, které se využívají i v BIO chovech. Zároveň i zde platí princip ochranné lhůty. Takže ani tyto látky se nemohou dostat do těla člověka touto cestou. Vysoké užitkovosti se dosahuje jenom a pouze způsobem chovu a krmivem.
    Otázkou zůstává používání sóji jako bílkovinného krmiva pro býložravce, která sama obsahuje značné množství fytoestrogenů. Ale to i výrobky z ní - tofu, sójové mléko atd.
    Jinak s Vámi samozřejmě souhlasím. Je mnohem lepší (jak už pro zvířata, tak pro lidi) kupovat si výrobky a produkty od lokálních farmářů - kteří ale nutně nemusejí nést označení BIO, jak jsem popsala výše, než nakupovat výrobky z velkochovů a supermarketů, kde jsou podmínky pro zvířata často otřesná, ale ne vždy. Proto spíše radím, vyhledejte si ve svém okolí farmáře, který má malou farmu a dělá svou práci s láskou a je úplně jedno jestli je BIO nebo ne, protože tohle označení o tom není. Protože mám pocit, že označení BIO se v dnešní době velmi přeceňuje.
    Budu ráda, když budete mít jakékoliv dotazy, či připomínky. Ráda se s Vámi spojím prostřednictvím facebooku nebo instagramu. Svoji e-mailovou adresu nepřikládám záměrně.
    Děkuji a jsem s pozdravem.

    Zdroje: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=LEGISSUM%3Al12032b

    OdpovědětVymazat